Dav vyjde na světelný signál: I. P. Pavlova (Nejvytíženější stanice linky C)

Stanice umístěná pod Legerovou třídou mezi náměstím I. P. Pavlova a Rumunskou ulicí, pojmenovaná po ruském psychologovi Ivanu Petroviči Pavlovovi, který na přelomu devatenáctého a dvacátého století proslul studiemi o fenoménech psychické sekrece u psů a rozlišování jejich reflexů, je dle statistických údajů nejfrekventovanější stanicí Pražského metra vůbec. O celkové délce 165 metrů, s obratem okolo 118 000 cestujících za den plní funkci jednoho z nejdůležitějších dopravních uzlů v širším centru hlavního města.

Jeden z povrhových vstupů do stanice I. P. Pavlova v ulici Jugoslávská.

Tak jako všechny ze stanic z historicky prvního úseku výstavby metra je hloubená a monolitická. Obložena je bílým a šedým mramorem, typickým pro jednotící vizuál nejstaršího úseku. Zvláštností jsou tmavé šestiboké sloupy podél nástupišť. V roce 2015 byl do stanice instalován bezbariérový vstup a výtahy, které cestující provedou přes trakt podzemních chodeb do ulice Legerova.

Pohled na nově instalovaný výtah.

Estetika rekonstrukcí a přístaveb v pražském metru je kapitolou sama o sobě – zdá se mi nelogické, že se v rámci technických staveb, které slouží primárně k veřejným účelům dbá na psychologii prostoru až na posledním místě. Důkazem budiž tato bezbariérová revitalizace – slouží k pozitivnímu účelu, je technicky zvládnutá, ale přesto svojí specifickou částí žádá po cestujícím, aby v rámci jedné činnosti v jednom prostoru podnikal exkurze do rozličného pojetí estetiky a vizuálna. Přitom samotný trakt výtahu s kabinou ústící na nástupiště kombinující plech a sklo narušuje původní ráz pouze tónem vnitřního osvětlení.

Interiér stanice – nástupiště.

Ve stanici I. P. Pavlova se nacházejí dva umělecké objekty. Kamenný reliéf heraldických lvů z původních Mariánských hradeb (brána sv. Jana) byl instalován při výstavbě stanice restaurátorským kolektivem pod vedením Aloisie Viškovské. Od roku 2011 zdobí vestibul stanice velkoformátová ilustrace Kateřiny Bažantové, která (v rámci projektu Art In Subway) ironicky reflektuje název stanice.

Živá historie. Dříve shlížel reliéf každý den na Pražany z Mariánských hradeb, dnes ho potkávají při svých cestách metrem.

Pocta ruskému vědci.

Občanská vybavenost, nabídka služeb a obchodů je zde úměrná okolí a provozu samotné stanice. Vestibul v největším náporu cestujících občas připomíná dostihovou rovinku a veškeré služby navíc jsou tam jaksi kolem, mimoděk, či podél trati. Kromě stálých a běžných trafik či rozpékaného pečiva jsou zde také stánky s výprodejem kalendářů a tiskovin.

Interiér stanice se stánky.

Přímo nad eskalátory, v podstatě ještě v zóně placeného jízdného, je do úzké skleněné nudle po levé straně (ze směru vstupu na eskalátory) vtěsnán butik s prazvláštní módou bezejmenné značky a estetiky pozdních osmdesátých let. Toto je ve stanici se jménem po ruském nositeli nobelovky opravdu typicky české.

Dostihová rovinka. Obchod Top Moda je skutečným reliktem let dávno minulých.

30. 8. 2020