Dotek nejstarší Prahy: Můstek (Stálá historická expozice v interiérech a exteriérech stanice)

Můstek je jednou ze dvou přestupních stanic na lince A. Sloupová, ražená přestupní stanice propojuje žlutou a zelenou trasu pražského metra od roku 1985, kdy byla uvedena v provoz stanice Můstek linky B.

Nástupiště stanice Můstek s atypickými champagne pásy.

Původní stanice z prvního úseku výstavy linky A vychází z vizuální kultury celé linky. Architektonickou část realizoval team architektů – Jarmil Srpa, Robin Hanus a Zdeněk Volman, a kromě typických dekoračních prvků -výlisků z eloxovaného hliníku v barvě champagne a odstínech žluté se zde objevují také obklady sloupů z drobného brekciového jugoslávského vápence a jugoslávského mramoru zvaného Sivec.

Obklad interiéru s názvem stanice.

Stanice ústí do dvou vestibulů a z pohledu cestujících je považována ze stísněný prostor, zejména pak pro kumulaci přestupních prvků (eskalátorů) a kabiny pro dozorčího v střední lodi. Cestující tak pro pohyb po stanici častěji využívají přímo samotné nástupiště.

Interiér střední lodi stanice.

Pro linku A není typické, že stanice ústí do dvou vestibulů jako například zde /A také na Dejvické/ – po dostavbě linky B a přestupu však důvod tohoto vybočení z celkového konceptu smysl dává. Křižovatka na Václavském náměstí, z jejíhož podchodu vznikl jeden z vestibulů, byla navíc už v době vzniku plánu této stanice velmi frekventovanou a dopravní tepnou centra města.

Pamětní deska.

V obou vestibulech se nachází zajímavá umělecká a historická díla

Severní vestibul Můstku A, který leží pod křižovatkou Na Můstku je významný zejména díky archeologickému nálezu středověkého můstku, který dal celé stanici a jejímu okolí její název. Středověký můstek měl původně funkci skutečného mostu, který byl součástí opevnění Starého města. Když středověký můstek ztratil svojí funkci, byl pilíř mostu zazděn (tak jak je patrné z dnešní podoby) a příkop fakticky oddělující nové a staré město pražské byl v průběhu let 1760-1780 zakopán.

Dobová technická dokumentace Můstku.

Středověký můstek – archeologická vykopávka.

Archeologické práce při výstavbě metra sice dle slov z dobové publikace nedostaly tolik prostoru, i přesto však dnes můžeme obdivovat pozoruhodný kus historie zabalený do restaurátorské práce kolektivu ak. sochařů A. Viškovské, V. Hlavatého, M. Vajchrta, a J. Vitvara, a to vše uprostřed hlavní dopravní křižovatky Prahy.

Můstek – Restaurátorská práce kolektivu ak. sochařů A. Viškovské, V. Hlavatého, M. Vajchrta, a J. Vitvara.

Pamětní deska.

Ve stejném vestibulu se také nacházela skleněná reliéfní stěna, jejímž tématem byla spolupráce zemí RVHP od slavného sochaře – skláře Stanislava Kostky, která je dnes zakryta komerčním prostorem a bohužel jsme zatím nezískali žádnou její existující fotografii.

V druhém vestibulu, který vede směrem na Václavské náměstí a je umístěn v původním podchodu můžeme nalézt zachované nástěnné plastiky od Ladislava Dydka a Františka Bílka a také tři hliníkové panely od Josefa Buňky. Ty byly původně čtyři dle písmen A, B, C, D, přičemž poslední z nich byl již odstraněn.

Nástěnná plastika L. Dydka a F. Bílka ve vestibulu stanice.

Josef Buňka: Hliníkový panel C.

Třetí z vestibulů stanice Můstek náleží už k lince B – nejmladší trase pražské podzemky. Ústí na Jungmannovo náměstí a v jeho interiéru byla realizována velkorozměrová reliéfní plastika Praha od Lubomíra Šilara.

Další díly seriálu o pražském metru najdete zde.

11. 10. 2020