Guru pražské jógy Martina Procházková: Koronavirus nám dal možnost prověřit to, co žijeme

Roky trénují svůj vnitřní klid. Možná právě proto jogíni celkem tiše zvládají situaci, kdy i jejich studia musela zavřít své dveře. Uzavření těchto center přitom můžeme považovat za kontraproduktivní. Jóga totiž posiluje imunitní systém a významně přispívá k fyzickému a duševnímu zdraví. Mezi nejvýraznější postavy a také nejznámější cvičitelky pražské jógové scény patří Martina Procházková. Ředitelky Prague Spirit Festivalu jsme se ptali mimo jiné na to, jak prožila loňský „koronavirový rok“ a co čeká od toho letošního.

Martina Procházková, foto: J. Langpaul.

Jak byste popsala vaši cestu, která vás vlastně dovedla k založení Prague Spirit Festivalu?

Posledních deset let se tahle cesta nese intenzivně v duchu jógy. Ze světa reklamy jsem se přemístila na jógovou podložku do Ameriky, Indie a v září 2009 jsem vedla svůj první yoga retreat v Adršpachu. Jógová studia tehdy po Praze začala růst snad rychleji než houby po dešti a mým domovským studiem se stalo malinkaté studio Yogaspace v Holečkove ulici. To bylo vedeno aštangově, osvíceným manželským párem, ale jógu jsme mohli provozovat i v luxusním studiu YogaMe na Národní anebo v buddhistickém Centru Lotus v Dlouhé ulici.

Genius Loci magické Prahy mne vždy isnpiroval a po návratu z Bali v roce 2010 jsem založila Prague Spirit Festival, první mezinárodní jógový festival široko daleko. Podařilo nám spojit se s Novoměstskou radnicí, kde festival funguje dodnes. Vlastně s výjimkou loňského roku, kdy se kvůli pandemii desátý jubilejní ročník nemohl konat.

Kromě Novoměstské radnice návštěvníci festivalu mohli meditovat v Brožíkově sále na Staroměstské radnici, ve vyšehradských gotických kasematech nebo v galerii Černá Labuť. Ještě v roce 2018 jsem se podílela na otevření jógových prostor Space Žitná 7. Kromě jógy a meditací zde za normálních časů provozujeme českou metodu fyzioterapie MFK.

Pak ovšem přišel rok 2020, který změnil mnoho plánů. Co znamenal ten rok pro vás?

Rok 2020 pro mne začal idylicky na pláži v Thajsku na novoroční dovolené. Byla jsem opravdu plná plánů a stereotypních představ, jak a kam se celý rok bude ubírat. Přípravy na květnový desátý ročník Prague Spirit Festivalu byly v plném proudu. A pak se to v březnu celé provalilo… Já se ale naši současnou realitu snažím brát normálně. Člověk vlastně dostal možnost prověřit to, co žije. A nemusím to nutně nazývat jógovými principy. Vytvořil se prostor pro to, co jsme dlouho odkládali, a my to můžeme znovunalézat.

Na co jste i přes nepřízeň toho roku hrdá? A co se vám na druhou stranu nepodařilo?

Bilancuji a momentálně se ještě věnuji hodnocení. Myslím, že se povedlo i nepovedlo přesně to samé. A co to bylo, to ukáže teprve budoucnost. Záleží na tom, jak vnímáme úspěch a neúspěch. To je vrtkavá proměnná.

V komunitě jógy si každý velmi často buduje svůj vlastní kult. Změnilo se to v poslední době? Spolupracují teď jógové komunity těsněji?

Přesně to, co naznačujete, se stalo. Kulty a kluby pro vyvolené jsou pasé. Pevně věřím, že my, příslušníci lidské komunity, zůstaneme lidskými a laskavými bytostmi. 

Je jasné, že se zatím moc nedá říct, co bude za měsíc či za dva, přesto, máte do roku 2021 nějaké plány?

Ano. Být otevřená…

Tento článek si můžete přečíst i v němčině.

21. 2. 2021