Kontroverzní německý malíř Gerhard Richter slaví narozeniny. Jeho dílo najdeme i v Lidicích

Velkoplošné abstrakce, hyperrealistické portréty dívek nebo netradiční výtvarné postupy. To jsou asi nejčastější asociace spojené se jménem malíře Gerharda Richtera. Celoživotní dílo tohoto velikána současného umění však skrývá mnohem víc. Svědčí o tom řada ocenění z Německa i ze světa a mnoho retrospektivních výstav, které se v takovém počtu žijícím autorům často nepořádají. Jedna z nich proběhla před čtyřmi lety i v pražské Národní galerii, kde ji navštívilo téměř 55 tisíc lidí.

Gerhard Richter, zdroj: ČTK, NGP.

Gerhard Richter se narodil 9. února 1932 v Drážďanech, kde prožil druhou světovou válku a kde také později studoval obor nástěnná malba na Umělecké akademii. Z počátku kariéry se řadil mezi režimní umělce, už během studia měl proto možnost cestovat a hledat uměleckou inspiraci v zahraničí. Svou absolventskou práci vytvořil na zakázku. Byla to nástěnná malba pro Německé muzeum hygieny s názvem Radost ze života, kterou dokončil v roce 1956. V současné době ji však už v muzeu nenajdete, po Richterově emigraci z NDR roku 1961 byla přemalována.

Jeho dílo a další studium v bývalém západním Německu výrazně ovlivnil informel, expresivní malířský směr, který boural tehdy tradiční umělecké koncepty, ale také britský a americký pop art. Právě zde začala Richterova cesta k hyperrealismu a fotografickým obrazům, díky nimž se už v druhé polovině 60. let proslavil v Německu a o několik let později se jeho sláva dostala i za hranice rodné země na nejprestižnější výtvarné akce, jako je Benátské bienále, i do nejvyhlášenějších galerií. Richter je známý také svými svéráznými malířskými technikami, které využívá zejména pro velkoplošné abstraktní obrazy.

Lidická stopa

Na první českou výstavu Richterových děl si museli jeho čeští fanoušci pár let počkat, i když jedno jeho dílo jsme tu od 60. let vlastně měli. V rámci iniciativy Lidice Shall Live, jejímž cílem byla poválečná obnova obce Lidice, věnoval Richter společně s dalšími umělci jedno ze svých děl právě Lidicím. Jedná se o malbu Strýček Rudy, která zachycuje Richterova strýčka, německého vojáka v uniformě wehrmachtu.

Podle serveru Aktuálně.cz je právě jeho námět důvodem, proč obraz řada místních nepřijala a proč i nadále vzbuzuje výrazné emoce. V knize Bilder einer Epoche však Richter uvádí, že dílo je pro něj formou vyrovnání se s minulostí a také pomníkem pro členy jeho rodiny, kteří ve válce padli. Na obrazu je zajímavé i to, že je nejcennějším poválečným uměleckým dílem, které v České republice najdete. Jeho pojistná hodnota je údajně vyšší než osm milionů eur.

Gerhard Richter – Strýček Rudy. Zdroj: Sotheby’s.

Až v roce 2011 bylo v rámci skupinové výstavy Já, bezesporu v pražském Rudolfinu vystaveno 48 Richterových portrétů společně s pracemi dalších 18 umělců. Jedinou retrospektivní výstavu Gerharda Richtera, která u nás zatím proběhla, uspořádala v roce 2017 Národní Galerie, konkrétně v Paláci Kinských. Server Aktuálně.cz uvádí, že se téměř s 55 tisíci návštěvníky jednalo o pátou nejnavštěvovanější výstavu roku.

Nezařaditelný a neopakovatelný

Kromě malby se Richter věnuje i jiným formám vizuálního umění, především sochařství a instalacím, kdy jako hlavní materiál často volí sklo. To bylo také základem pro jeho další významné realizace, na kterých pracoval na přelomu 20. a 21. století.  Jednou z nich byla zakázka od německé vlády, kterou Richter obdržel spolu se svým bývalým spolužákem a dlouholetým kolegou Sigmarem Polkem.

Výsledkem je více než 20 metrů dlouhá nástěnná instalace s názvem Černá, červená, zlatá, která je umístěna v budově Německého spolkového sněmu v Berlíně. Druhou podstatnou zakázkou je vitrážové okno v katedrále v Kolíně nad Rýnem, kde Richter od roku 1983 žije. Okno bylo zničeno během druhé světové války a Richter po dokončení novou vitráž katedrále daroval. Vitráž je umístěna na jižní straně budovy a podle Richterových poznámek k projektu vychází z jeho obrazu 4096 barev. Jedná se tedy o barevnou abstrakci složenou ze čtverečků o délce strany 94 mm. Server DW však uvádí, že ani toto Richterovo dílo nebylo přijato všemi. Bývalý starosta Kolína nad Rýnem Fritz Schramma ho považoval za obohacení jak pro katedrálu, tak pro město, tamní bývalý arcibiskup však údajně uvedl, že by v oknech raději viděl figurativní motivy, nikoliv abstrakci.

Gerhard Richter – vitráž v katedrále v Kolíně nad Rýnem, detail. Zdroj: DERIX GLASSTUDIOS.

I přes různé názory veřejnosti je Gerhard Richter bezesporu jednou z nejvýraznějších osobností současného umění. Mimo jiných úspěchů také prolomil řadu rekordů uměleckého světa, v posledních letech například s obrazem Ledovec, který se v roce 2017 prodal v aukčním domě Sotheby’s za 20,4 milionu eur a stal se tak nejdražší prodanou krajinomalbou na světě. Richter je také laureátem ceny Praemium Imperiale, která je považována za „Nobelovu cenu za umění“. Žebříček Kunstkompass, který vychází v magazínu Capital, ho navíc v roce 2020 již poněkolikáté označil za nevýznamnějšího současného umělce světa.

9. 2. 2021