Komentář: Nad koronavirem nezvítězí vlády. Ani ta česká ani německá. Zvítězí zodpovědní lidé

Pro začátek čerstvý zážitek z Prahy. Před jedním z mnoha jednání po mém příjezdu z Berlína vstoupil jeden z návštěvníků do chodby před mou kancelář, pozdravil a ještě ve dveřích si odplivl do lahvičky. „Trvá to jen dvě minutky, hned jsem u vás," vysvětlil mi, zatímco jsem se trochu nevěřícně usmívala. Za chvíli už mi na testu ukazoval jednu „negativní“ čárečku. „Schůzka může začít!"

Zajímavé uvítání, které by se alespoň dočasně mohlo stát takovou normou namísto podání ruky. Na oplátku jsem své návštěvě vysvětlila, že se nechávám testovat před každou svou cestou do Česka, což bylo aktuálně dva dny zpátky. A netestuji se proto, že to nařizuje zákon, ale proto, že to pokládám za samozřejmost. I já chci chránit ty druhé. Jeho test stál 200 korun, ten můj 80 eur. To se dá přežít mnohem lépe než koronavirus a ještě mnohem lépe než pocit, že člověk někoho koronavirem nakazí. 

Když stát nařizuje

Obecně je to ovšem v Česku i Německu, co se týče koronaviru, pořád stejné. Na titulních stránkách každý den nová čísla nakažených, uzdravených, ale i počty těch, kteří nemoc nezvládli. Každý den pak v obou zemích posloucháme polemiky a názory těch, kteří chtějí řídit, kontrolovat a diktovat náš život. Ještě jednou: „Náš život.“

Ti však zapomínají na jednu věc. Jen „já“ se můžu postarat o to, aby mé tělo bylo dostatečně imunní v době virových nákaz, jen „já“ se můžu chránit rouškami a odstupem od druhých, jen „já“ si přece vyhodnotím to, že nepůjdu na místa, kde je pohromadě hodně lidí. Jen „já“ mohu ochránit sebe. A jen „já“ mohu ochránit ty druhé. Stát ani ten, kdo ho zastupuje, to za mě opravdu neudělá.

Stát je anonymní slovo, za které se mnozí rádi schovají. Obzvláště pak ti, kteří rozhodují, jak se máme, můžeme, nebo musíme chovat. I tihle „zástupci státu“ jsou ale lidé, kteří mají jméno a tvář. Mají jasně definované funkce, mají zadání a nesou zodpovědnost; za to jsou placeni z našich daní. Co tihle zástupci státu za posledních dvanáct měsíců ve svých funkcích zvládli, ponechám na posouzení jiným. Slyšíme mantry o očkování, ale to kvůli nedostatku vakcín probíhá poskrovnu. A než proběhne až do konce, neumí nikdo s jistotou říci, nakolik viry zmutují a zda bude očkování ještě účinné. Co tedy pomůže „tady a teď“?

Poraď si sám, člověče

Už rok jsme s malými přestávkami více méně zavřeni doma, firmy jedou na poslední rezervy, home office a home schooling jsou slova, která už mnozí nemůžou ani slyšet. Samota, nejistota a strach o ty nejbližší jsou zase smutným doprovodným jevem dnešní doby. Něco se ale přece jen hýbe. Od března, teda přesně rok od celosvětového lockdownu, chtějí vlády v Česku i Německu začít bezplatně nabízet testy firmám, soukromníkům a institucím. Na tuhle „strategii“ přišlo dávno v obou zemích i nemálo podnikatelů a soukromých firem. Sami nabízejí na vlastní náklady rychlotesty zaměstnancům, návštěvníkům i lidem, kteří třeba v okolí firem žijí nebo chodí do škol.

Zdá se tedy, že se od března v této logické věci začne konečně angažovat i stát. Jak ten český, tak ten německý. To zní velmi nadějně. Nikdo ale dosud neví, jak přesně bude testování probíhat, zda jsou testy v dostatečné míře k dispozici, jak bude zjištěna logistika a v konečném efektu nikdo neví ani to, jak budou tyto testy a služby s nimi spojené zaplaceny.

Dokud nemáme dostatek efektivních vakcín a nenaočkujeme dostatečný počet obyvatel, je celoplošné testování – třeba i pomocí samotestů – jediná cesta, jak dostat kličkující a mutující virus pod kontrolu. Pro „zástupce státu“ však může být těžké předat nástroje proti koronaviru soukromému sektoru, firmám, zaměstnancům, zkrátka lidem. Možná to souvisí s tím, že se v obou zemích letos konají parlamentní volby a takové gesto ve smyslu „tady máte zdarma nástroje a poraďte si s nimi“ by vládní činitelé brali jako své selhání. Důvěra v lidi ale selhání není. Nad pandemií koronaviru nezvítězí žádné vlády, žádní „zástupci státu“. Zvítězí nad ní jedině zodpovědní lidé. A pokud budou mít k dispozici testy zdarma a tam, kde je potřebují, bude to pro ně jednodušší.

20. 2. 2021