Neobyčejné osudy: Racek, albatros a další

Co mají společného racek a albatros? Touhu po svobodě, nespoutanosti a dálavách. I když umírají, mnozí žijí déle, než kam sahá naše představivost.

1. Dejme Albatrosovi poslední sbohem

Když britské kapely objevily blues v polovině šedesátých let, brzy se hrálo kombo, v čele s kapelou „Fleetwood Mac“ pojmenovanou po jejím bubeníkovi Mick Fleetwoodovi. Nebyl to však Mickův buben, ale kytara Petera Greena, která kapelu proslavila. Peter pro ně napsal řadu písní, z nichž některé zůstanou nezapomenutelné. Pro mě to je píseň „Albatros“.

Když jsem poprvé viděla Fleetwood Mac naživo, byl tam ještě Peter Green. Krátce nato kapelu opustil a ta degenerovala na líbivou popovou kapelu, kterou je dodnes. Peter Green se pustil na fatální drogovou cestu, doprovázenou spiritualitou a religiozitou. 25. července zemřel Peter Green v 73 letech a podle zpráv zaspal pokojně v kruhu své rodiny.

Zdroj: Getty.

2. Racek Jonathan Livingston má před sebou dlouhou cestu

Vždyť tento působivý a poetický příběh o svobodě, lásce o volnosti, bude číst ještě řada dalších generací. Světlo světa spatřil v roce 1970 a od té doby se stal bestsellerem. Nejen světovým, ale i rodinným. Matky a otcové je doporučují svým dětem, aby aspoň ony dosáhli toho, co jim se zatím nepodařilo: létat volně a svobodně světem s nadhledem. Jonathan Livigston Seagull, Richard David Bach.

3. Ptáci od Hitchcocka

Pro svůj film „Ptáci“ měl Hitchcock živou předlohu. 18. srpna 1961 spadly na střechy malého města Capitola v Kalifornii stovky mrtvých ptáků. Ulice byly plné kadávrů, vše páchlo bestiálně. Hitchcock v té době žil nedaleko, četl o záhadném incidentu v místních novinách a nechal si od odvážných editorů novin „Santa Cruz Sentinel“ poslat všechny informace, aby je zpracoval ve svém novém thrilleru. Nedávno vědci zjistili, že za tento jev byl zodpovědný jed z řas, které ptáci předtím snědli. Vznikl tak kultovní film, který přežije i všechny další generace. 

27. 7. 2020