#restartpodnikani Obhajoba pastelky: Přežijí jen galerie, které návštěvníci nenechají zemřít

Marie Brožová je umělkyně a galeristka, která se nebojí jít proti zaběhnutým stereotypům. Její vášní je kresba pastelkami, která ji provází už od dětství a umožňuje jí zhmotnit barevný svět fantazie. Techniku, která bývá mnohdy přehlížena, prezentuje ve své Galerii Pastelka a připomíná, že pastelkami je možné vytvořit opravdu úžasná díla. Právě tak také vznikl projekt Obhajoba pastelky.

Věnujete se výhradně kresbě pastelkami. V čem vidíte jejich kouzlo a proč jste si vybrala právě tuto techniku?

Pastelky jsem si zamilovala už v dětství a stále mě vracejí do radostné tvůrčí nálady, kterou jsem zažívala jako malá. Ani na výtvarné škole jsem nepoznala žádnou techniku, která by uměla lépe vyjádřit můj barevný svět fantazie plný detailů. A navíc si můžu pastelky vzít kamkoli s sebou. Kreslit se s nimi dá všude, na zahradě, kde mám přes léto svůj ateliér, u nás v Galerii Pastelka, ale třeba i na veletrzích, kde s manželem naši práci prezentujeme.

V čem se ve své tvorbě nejvíce inspirujete? A máte nějaké oblíbené motivy, které ztvárňujete?

Žijeme v lese a krásná příroda všude kolem mě inspiruje a dodává mi také energii žít nejen ve světě skřítků a víl, ale nosit krásu i do světa lidí. Náměty na obrazy také čerpám ze svých snů, díky kterým odmalička žiju dva životy. To kvůli svým snům jsem se v dětství chtěla naučit kreslit, abych mohla ostatním ukázat, v jak úžasných krajinách se v noci toulá moje duše.

Jaké obrazy jsou u vašich zákazníků nejoblíbenější?

Každý, kdo má otevřené srdce, si najde ten svůj obraz, který s ním vnitřně rezonuje. Galerie Pastelka je jen pár kroků od orloje a potkávají se u nás lidé z celého světa, kteří na můj svět dětské fantazie spontánně reagují. Je hezké vidět, že vnímání krásy světa máme všichni společné bez rozdílu národností. Mezi nejoblíbenější obrazy patří například Kniha života, na které osud zapisuje do knih naše životní příběhy. Originál tohoto obrazu je až v Šanghaji, ale ve formě pohlednic a autorských tisků je po celém světě. Dalším velmi oblíbeným motivem jsou kočky, které lidi ohromně baví počítat na mých obrazech. Někdy se mi smějí, že mám kočku místo podpisu. A není divu, kočky mě provázejí celým životem.

Už 11 let provozujete v centru Prahy Galerii Pastelka. Co kromě vašich autorských obrazů tam návštěvníci najdou?

Galerie Pastelka je také obchodem našeho autorského vydavatelství, ve kterém vydáváme bohatě ilustrované knihy pro děti i dospělé, ale také široký sortiment dalších produktů. Moje obrazy jsou k dostání i ve všech velikostech, od pohlednic po velkoformátové tisky. Velmi oblíbené jsou i na školních sešitech, v různých typech kalendářů nebo v našich kreativních omalovánkách. Pro vnímavé duše jsme nedávno vydali Karty mezilidských vztahů, ale je toho opravdu mnoho a když navštívíte naši ryze českou galerii v centru Prahy, určitě neodejdete s prázdnou.

V galerii pořádáte také veřejná kreslení. Jak taková akce probíhá a vidí návštěvníci vznik díla od začátku do konce?

Lidé mi totiž od mých prvních výstav nechtěli věřit, že jsou mé obrazy nakreslené jen pastelkami. Proto jsem se rozhodla, že začnu kreslit na veřejnosti, aby lidé měli možnost vidět v přímém přenosu, jak se bílá čtvrtka papíru formátu A0 během 100 až 150 hodin promění v hotový obraz. Tak začal můj projekt Obhajoba pastelky, při kterém od roku 2004 vzniklo v Česku i v zahraničí přes 200 obrazů na nejrůznějších veřejně přístupných místech, od knihoven, knihkupectví, hradů a zámků po obchodní centra, kde je lidí nejvíc. Od roku 2009, co byla otevřena Galerie Pastelka, však nejradši kreslím „ve svém“. Při práci mě návštěvníci vůbec neruší, ráda odpovídám na všechny zvídavé dotazy a mám radost, že je můžu inspirovat k jejich vlastní tvorbě.

Jak těžké bylo znovu otevřít galerii v centru Prahy, kde je teď minimum turistů? A jak jste poznala, že je na otevření ta pravá chvíle?

Otevřeli jsme hned, jakmile jsme otevřít směli, protože si asi dovedete představit, že je nájem na tak prestižním místě obrovský a každý den pro nás znamenal velkou ztrátu. Máme však velkou výhodu, protože naši klientelu netvoří pouze cizinci, ale z velké části Češi, kteří letos v létě do Prahy vyrazili právě proto, aby si ji mohli užít bez davů cizinců. Za dlouhá léta našeho působení, kdy jsme s Obhajobou Pastelky navštívili všechny kraje naší země, nás zná mnoho lidí a rádi se k nám vrací. Proto věříme, že tuto neobvyklou sezónu ustojíme.

Jak vás osobně koronavirová krize zasáhla? A vidíte na celé situaci i nějaká pozitiva?

Jsem typ člověka, který je ochoten pro splnění svých snů udělat maximum, a je pravda, že jsme se s manželem celých těch 11 let, co je otevřená galerie, nezastavili. Zvolili jsme si tu nejkrásnější a zároveň nejtěžší životní cestu, při které nejsou víkendy ani dovolené a člověk snadno zapomene na svou vlastní regeneraci. Čas karantény jsme vnímali jako darovaný, vůbec ne ztracený. Chodili jsme do lesa, četli knihy, starali jsme se o zahrádku, která nám teď nese plody. Byla to však zároveň nejdražší dovolená v našem životě, protože ztráty byly enormní – nejen kvůli zavřené galerii, ale také kvůli všem zrušeným kulturním akcím a veletrhům, což vůbec nebude snadné dohnat.

Aktuální výstava v Pelhřimově.

Myslíte, že bude mít tato krize na menší soukromé galerie nějaký trvalý dopad?

Dá se předpokládat, že přežijí jen galerie, které jejich zákazníci nenechají zemřít. Úkolem nás, galeristů, je umět to svému publiku sdělit tak, aby to přijalo. Dotace ani kompenzace dlouhodobě nic nevyřeší, teď opravdu záleží na lidech, které galerie a vůbec všechny drobné obchody budou chtít podpořit, aby se z nich mohli těšit i v budoucnosti.

Jaké projekty v současné době chystáte a kam byste chtěla Obhajobu pastelky dále posouvat?

Rostoucí neochota lidí někam fyzicky dojít nás vede k tomu, abychom vylepšit naši prezentaci na sociálních sítích a dokázali využívat všech možností. Obhajoba pastelky v tomto virtuálním světě, který nemá žádné hranice, tak bude moci oslovit daleko větší množství lidí. Ve hmotné rovině jsme se zaměřili na knižní tvorbu, kterou považujeme za to nejlepší, co umíme vytvořit. Připravili jsme Klub přátel krásných knih, aby mohly naše knižní novinky i vyprodané dotisky vyjít co nejdříve. A pokud se nám v budoucnu bude dařit, ráda bych všechny své velké obrazy, kterých je už přes 200 a do naší malé galerie se nevejdou, viděla někde pohromadě, kde by se k nim lidé mohli vracet.

Co byste v této době vzkázala všem milovníkům umění?

Žijeme ve virtuální době, kdy stahování, sdílení a lajkování obrázků na sociálních sítích nic nestojí. Někdy je dobré si připomenout, že za každým krásným obrazem je skrytá práce lidí, kteří většinou nežijí z žádných grantů. Umění nestačí obdivovat a lajkovat, je potřeba ho podporovat tak, že si něco od umělců koupíme – i kdyby to měla být jenom pohlednice za pár korun, kalendář nebo kniha. Tímto způsobem můžeme skutečně přispět k tomu, aby svět, ve kterém žijeme, zůstal krásný a kulturní.

Více najdete zde.

22. 8. 2020