#restartpodnikani Via Iuris: Bezplatná právní poradna a žádné růžové brýle

"Pracujeme pro klienty tak, abychom pro ně byli maximálně efektivním přínosem. Přitom si dáváme záležet, aby rozuměli tomu, co a proč pro ně děláme,“ popisuje činnost Via Iuris advokátka Alexandra Mára Paurová – normální holka s extrémně silnou vůli dosahovat vytčených cílů. Kam její advokátní kancelář dovedla a posunula koronakrize?

Zabýváte se právními službami pro malé a střední podnikatele. Právě tato skupina byla dle výzkumů nejvíce postižena koronakrizí. Jak moc se to odrazilo do vašich zakázek?

V den vyhlášení nouzového stavu jsme do kanceláře obdrželi celkem čtyři telefonáty. Konkrétně tři klienti volali, aby pozastavili poskytování nasmlouvaných služeb s tím, že teď vůbec neví, co bude a nechtějí zbytečně platit za právní služby v případě, že neví, zda budou mít dostatek financí na výplaty svým zaměstnancům. Čtvrtý telefonát byl od našeho obchodně marketingového poradce a vytrhl nás z letargie, respektive z nástupu deprese v důsledku vývoje věcí. Od začátku nouzového stavu jsme pak celkem osm týdnů neměli jedinou objednávku na placenou právní službu.

Museli jste kvůli tomu změnit dosavadní strategii?

Ono nebylo moc na výběr. Nejen, že nám klienti pozastavili dosavadní práce, ale i soudy a jiné úřady značně omezily svou činnost. Mohli jsme se tomu buď poddat a – v tu dobu neznámo na jak dlouho – zavřít nebo se pustit do práce tam, kde nám to lidsky dávalo hluboce smysl. Rozhodli jsme se tedy trochu zariskovat a věnovat se v zásadě po celé období bezplatné činnosti a pomáhat tam, kde jsme z hlediska naší odbornosti pomoci mohli. Nebudu zastírat, že jsme přitom doufali, že se nám to později vrátí a pomůže nám to v restartu tehdy, kdy se život dostane zpět k normálu. Záruky jsme ale neměli a za dobu nouzového stavu jsme také vyčerpali téměř veškerou rezervu, kterou jsme měli. Snažili jsme se prostě využít naši odbornost k tomu, abychom alespoň v tomto ohledu pomohli.

Předpokládám, že jste museli i zredukovat náklady – jak?

V této souvislosti bych chtěla podotknout, že nás velmi zaráželo nemalé množství článků o tom, jak to budou advokáti, resp. právníci, kdo na současné situaci nejvíce vydělají. Advokáti na té situaci zřejmě mohli vydělat, ale pouze za předpokladu, že se dařilo jejich klientům. Dnes už je zřejmé, že právníci rozhodně nebyli (obecně) tou skupinou, která by na situaci letošního jara vydělala. My jsme samozřejmě fungovali v „osekaném“ složení, šetřili jsme náklady všude, kde to šlo a snažili jsme se zuby nehty vyrovnat cashflow, abychom si mohli alespoň na chvíli odpočinout. Na home office jsme například šli zejména proto, abychom mohli v kanceláři vypnout topení a ušetřili na plynu. V týmu jsme se také domluvili, že si budeme vzájemně dávat vědět, jak jsme na tom s osobními financemi a „budeme si vyplácet“ pouze nezbytné minimum potřebné k pokrytí nákladů, abychom přežili, ale nepoložili firmu.  Skvělé na tom všem bylo, že se nám podařilo v týmu semknout a táhnout za jeden provaz. A také to, že nouzový stav skončil 17. května. Kdyby stejný stav trval dvakrát tak dlouho, myslím, že bychom to možná nepřežili.

Díky podpoře Hospodářské komory jste se stali součástí bezplatné poradny pro podnikatele, co to obnášelo – co a pro koho jste toho nejvíc řešili?

My jsme hned 13. února zřídili naši bezplatnou právní poradnu, o několik dní později jsme se zapojili do koroporadny zřízené Unií rodinných advokátů a následně až do právní poradny provozované Hospodářskou komorou ČR. Zejména v rámci poradny HKČR jsme zodpověděli stovky dotazů zejména ze strany podnikatelů, kteří hlavně v prvních dnech vůbec neměli smysluplné informace o tom, co se děje a co to pro ně tedy prakticky znamená.  Abychom mohli poskytovat relevantní odpovědi, museli jsme také průběžně monitorovat situaci. Asistentky sledovaly všechny tiskové konference, psaly nám z nich poznámky. My právníci jsme pak porovnávali komunikované informace se skutečným obsahem přijímaných usnesení a opatření a následně jsme tyto informace komunikovali v rámci poskytovaného poradenství. Později jsme odpovědi na ta nejpalčivější nebo nejvíce se opakující témata začali zpracovávat i v obecnější podobě prostřednictvím e-booku, který jsme distribuovali mezi naše klienty a obchodní partnery. K tomu musím dodat, že ačkoliv jsem bytostně chápala zoufalé dotazy některých podnikatelů, kterým byla ochrannými opatřeními mnohdy znemožněna jejich činnost ze dne na den, vážnost jejich situace se často ani zdaleka nemohla měřit se situacemi, na které padaly některé dotazy v koroporadně zřízené URA. Tam šlo mnohdy skutečně o tak závažná témata, že se člověku až tajil dech. Zejména v těch případech, kde jsme z hlediska práva nebyli schopni pomoci.

Ještě stále tato poradna funguje? A jak vnímáte její účel?

Žádná z poraden již nefunguje. Postupem času ztrácely na významu. Zásadní roli hrály dle mého názoru v prvních týdnech po vyhlášení nouzového stavu, kdy zavládl takový chaos, že nikdo nevěděl nic. Vše bylo nové, informace nešlo jednoduše „vygooglit“. Postupem času se ale toto informační vakuum začalo vyplňovat (nehodnotím kvalitu obsahu) a role poraden začala pomalu upadat. Ke konci jejich provozování – tedy v průběhu května – se již začaly stále častěji v poradnách objevovat dotazy od lidí, kteří touto cestou chtěli získat nikoliv orientační poradu, ale kvalifikovanou a individuální právní službu, za kterou nebudou muset platit.

Uvědomili jste si díky této „pop-up poradně“ nějaké nové souvislosti, popř. byla také pro vás v nějakém ohledu přínosná?

V první řadě jsme si ze skladby pokládaných dotazů učinili realistický obrázek o tom, co a proč podnikatele trápí, čeho se (často velmi oprávněně) bojí a kde je „tlačí bota“. Na druhé straně jsme si ale také udělali poměrně ucelený obrázek o tom, jakým způsobem a v jakých časových souslednostech byla komunikována jednotlivá krizová opatření, jaký byl nakonec jejich skutečný obsah, kde jsou v nich schované háčky a jaká z celé „korosituace“ plynou do budoucna rizika a pro koho. To vše nám umožnilo posunout se zase o kousek dál v porozumění našim klientům. Stále, a nyní v důsledku těchto zkušeností snad i efektivněji, hledáme cesty a způsoby, jak jim alespoň trochu usnadnit jejich život v oblasti podnikání. Jak jim jejich právní agendu upravit nebo nastavit tak, aby byla pro ně efektivnější, uživatelsky přívětivější a především, aby jí rozuměli, chápali podstatu a principy. Nejhorší věc, která se může podnikateli stát je v našem oboru to, že podnikatelé buď o některých povinnostech vůbec neví nebo jsou naopak zavaleni hromadou „právních papírů“ a vůbec netuší proč a na co všechny musí mít. Snažíme se tedy na základě těchto zkušeností pro naše klienty přicházet s takovými návrhy řešení jejich „slabších míst“, které jim budou skutečně přínosné a v ideálním případě je vyvarují vzniku jakéhokoliv problému nebo v některých případech alespoň minimalizují negativní následky.

Čekají malé a střední podnikatele nějaké klíčové legislativní změny?

V červenci nabyla účinnosti novela občanského zákoníku, kterou bylo (opět) zrušeno předkupní právo, což se nepochybně podnikatelů v mnoha případech dotkne nebo již dotklo. Jednou z nadcházejících poměrně zásadních změn bude změna zákona o obchodních korporacích, která by měla nabýt účinnosti na začátku příštího roku. Z mého pohledu jsou nejdůležitější změny týkající se akciových společností, které by měly nově umožnit jejich jednodušší fungování. Určitě je dobré se zmínit i o změnách v oblasti pracovního práva, kde se v mediálním prostoru komunikují zejména změny v počítání dovolené a vzniku nároku na ni. Novela zákoníku práce však přináší změn více, přičemž zrovna změny týkající se dovolené nejsou zas až tak zásadní, snad kromě toho, že na ni vznikne zaměstnanci nárok dříve. Problematiku nadcházejících legislativních změn samozřejmě sledujeme, abychom byli v obraze a mohli včas upozornit naše klienty, pokud se jich změny týkají. Je ale velmi těžké ji (zejména v současné době) jakkoliv blíže obecně odborně komentovat. Osobně vidím jako největší problém to, že legislativní změny jsou mnohdy navrhovány (a veřejnosti komunikovány) na základě populistických záměrů stávající vlády, které jsou obecně vždy intenzivnější před nadcházejícími volbami. Věnovat se za této situace odbornému komentování zamýšlených změn nebo se jejich návrhem podrobněji zabývat může být efektivní pro připomínková místa, která mohou podobu legislativních změn (alespoň teoreticky) ovlivnit. Z mého pohledu, coby advokáta, je to práce, která mnohdy vyjde vniveč, protože zamýšlená novelizace se často buď neuskuteční anebo změny projdou ve zcela jiné podobě. To se nyní ukazuje například u masivně mediálně komunikovaného záměru zrušit superhrubou mzdu.

V čem se vaše advokátní kancelář liší od ostatních?

Naši klienti už to ví, ale obecně bych asi řekla, že největší rozdíl je v tom, jak pro klienty pracujeme, jak s nimi komunikujeme, jaký vztah s nimi navazujeme. Nebojíme se klientovi třeba na rovinu říct, že je zrovna v situaci, která neslibuje nijak růžové vyhlídky. V takovém případě mu nejdříve pomůžeme situaci vyřešit s co možná nejlepším (ale reálně možným výsledkem) a následně se zaměříme na to, aby se už do podobné situace, pokud možno nedostal. Následně se společně zabýváme i dalšími oblastmi, kde klient cítí, že by mohl mít obdobný problém, nebo kde ho z hlediska naší odbornosti očekáváme my. Přitom často úzce spolupracujeme i s odborníky z dalších oblastí, kteří si k dané problematice také „mají co říct“. Při takovéto spolupráci pak vzniká důvěra a z ní často dlouhodobý partnerský vztah.  Naším cílem pak není pouze poskytnout právní službu (a nechat si ji hezky zaplatit), ale tím hlavním a společným cílem je, aby se našemu klientovi (za našeho přispění) v jeho podnikání dlouhodobě dařilo (a s radostí nás hezky platil).

Více najdete zde.

18. 9. 2020