S Lucií Drdovou do světa současného umění

Lucie Drdová je historička umění, galeristka a hlavně inspirativní žena schopná měnit zaběhnuté zvyklosti. Svými nesčetnými aktivitami utváří českou scénu současného umění a snaží se ji přiblížit široké i odborné veřejnosti.

Jako předsedkyně Aliance galerií současného umění a galeristka v Lucie Drdova Gallery spoluorganizuje také mezinárodní přehlídku současného umění SUMO, která v pátek odstartovala několika vernisážemi v pražských galeriích. Při té příležitosti jsme si povídaly o specifikách české galerijní scény, o vnímání současného umění i o důležitosti spolupráce se zahraničními institucemi.  

Lucie, jak byste definovala českou galerijní scénu?

Česká galerijní scéna je dle mého názoru velice profesionální, ale v porovnání s Rakouskem, Německem nebo s dalšími evropskými zeměmi je relativně malá, a proto například Aliance, kterou jsme založili, nedělá rozdíl mezi privátním sektorem a nekomerčními prostory. Daleko důležitější je pro nás program každé instituce a vůbec způsob fungování a to, na co se zaměřuje a koho reprezentuje. Já si myslím, že naši galerijní scénu formuje zejména to, že kulturní sektor je u nás podfinancován, což potom nedovoluje růst stávajících subjektů. U privátních galerií, které jsou závislé na prodeji umění, není poptávka ze strany sběratelů tak vysoká jako například v aukčních domech nebo u sběratelů, kteří se zaměřují na první polovinu 20. století. Segment současného umění zkrátka nemá tak vysokou poptávku, která by potom uživila vícero subjektů. To ale neznamená, že tady není poptávka ze strany umělců. Myslím, že se opravdu snažíme pracovat stejným způsobem jako zahraniční galerie, určitě se to daří, ale máme prostě svá specifika, což na jednu stranu umožňuje být více kreativní a flexibilní, na druhou stranu je to někdy výrazně náročnější.

SUMO Prague 2020 galerie lítost hostí Anca Poterasu (RO).

Vy jste předsedkyní Aliance galerií současného umění, jaký je její hlavní cíl?

Uvědomujeme si, že jako galerie potřebujeme silnější zázemí vzhledem k tomu, že nás je méně, ale to neznamená, že bychom nebyli schopni iniciovat podobné projekty jako je v zahraničí například Condo, jako bylo Friend of a Friend nebo právě SUMO. Myslíme si, že už dávno nastala doba, abychom byli schopni se takto spojit a podporovat se nejen jako kolegové, ale tu diskuzi vést více profesionálním způsobem a zaměřit se na projekty jako je SUMO a opravdu se snažit o maximální profesionalitu i vůči zahraničním subjektům. Primárně je to samozřejmě akce pro širokou veřejnost, ale my si uvědomujeme, že ten ekosystém institucí není v českém prostředí na takové výši, jak by mohl, protože postrádáme dostatečně silné instituce jako je Národní galerie nebo Galerie hlavního města Prahy, chybí nám tady formát kunsthalle a tak dále. To samozřejmě nelze změnit hned a najednou, ale každý další krok vede k té profesionalizaci oboru, a to je nutné. Také doufám, že si to poté uvědomí i sběratelská obec a pochopí, že podpora současného umění a jeho tvůrců je zásadní.

SUMO Prague 2020 hunt kastner hostí Meyer Riegger (DE).

S posláním Aliance, které jste teď zmínila, se pojí i program SUMA. Čím je podle vás unikátní?

Já bych vyzdvihla právě to, že pokud bychom se bavili o podobných formátech, které dlouhodobě vznikají, ať jsou to galerijní víkendy, týdny umění nebo zmíněné londýnské Condo a další, tak se vždy nějak profilují, například se jedná o spolupráci výhradně komerčních subjektů. My se oproti tomu snažíme o větší diverzitu a myslím, že to právě charakterizuje naši galerijní scénu, takže se snažíme zprostředkovat to nejkvalitnější, co se na ní děje, jak u nás, tak v zahraničí a tím pádem se nezaměřujeme tematicky, lokálně ani profilem institucí. Například v rámci SUMA moje galerie, protože je privátní, iniciuje výstavu s privátními galeriemi, ale třeba City Surfer Office je zaměřena úplně jiným způsobem, jinak funguje, takže se také spojuje se sobě podobným subjektem. Díky tomu může česká veřejnost také pochopit, jak subjekty současného umění fungují. Proto jsou pro nás důležité komentované prohlídky s kurátory a umělci, které umožňují dialog návštěvníků přímo s těmi, kdo výstavy organizují. Celý program SUMA je sestaven tak, aby širší i profesní veřejnosti ze zahraničí představil to, co se tady aktuálně děje.

SUMO Prague 2020 Lucie Drdova Gallery hostí Croy Nielsen (AT).

Proč vlastně název SUMO?

V rámci Aliance jsme navrhli několik názvů, jedním z nich bylo právě SUMO, což představuje zápas nebo kontaktní moment. K tomu jsme zvolili ještě podtitul The Odd Year, divný nebo lichý rok, protože název vznikal na začátku roku a už tehdy bylo jasné, že to bude výživný rok. Nemohli jsme ještě vědět, jak to dopadne, ale zároveň jsme trvali na tom, že další ročník uspořádáme, i když jsme nevěděli, zda bude možné cestovat, jak to bude s transporty děl a tak dále. Chtěli jsme ale zůstat flexibilní a tento ročník zrealizovat. Myslím, že název SUMO tohle všechno nějakým způsobem reflektuje, ale odkud byl prvotní nápad, to bych ani nechtěla domýšlet (smích).

SUMO Prague 2020 ZAHORIAN & VAN ASPEN hostí Sophie Tappeiner (AUT).

SUMO je pokračováním loňské akce Friend of a Friend. Co se od minulého ročníku změnilo?

Formát zůstal úplně stejný, jen má jiný název. Letos je tam trochu jiná skladba pražských galerií, ale to, že si každá z nich mohla vytvořit spolupráci se zahraničním subjektem podle svého, to zůstalo.  

SUMO Prague 2020 Polansky Gallery, výstava Vladimír Houdek – Atilis Press.

Spolupracujete také s Berlínem a s Vídní, v čem je ta spolupráce zásadní?

Tyto spolupráce jsou důležité v rámci našeho regionu, především letos, kdy mnoho lidí nelétá a myslím, že tomu přispěla i diskuze ohledně ekologie, institucionálního řízení a sociální krize. Všechna ta témata, která se skloňovala pro nás byla v rámci reflexe také nutná a my si uvědomujeme, že spolupráce s okolními státy je důležitá v rámci vzájemné podpory institucí i celé galerijní scény. Vzhledem k tomu, že mnoho termínů se letos posouvá na další rok a vize se různě měnily, tak bylo zásadní říci, že my pokračujeme a že toto je formát, který bychom si chtěli udržet a iniciovat jeho další chod.

SUMO Prague 2020 Berlínskej Model hostí Horse and Pony (DE).

Jakým směrem by se podle vás měla scéna českých galerií dál vyvíjet?

S tím se pojí ta specifika naší scény, která jsem na začátku uváděla. Byla bych ráda, kdyby česká galerijní scéna postupně pracovala na svých nedostatcích, abychom byli schopni vybudovat instituce, které dlouhodobě spolupracují, vytváří kvalitní program, které mají rozpočet na akvizice, které se zaměřují na podporu stávající scény, na rozvoj filantropie a edukace. Instituce, které budou schopné zprostředkovat to, co se u nás v rámci současného umění děje.

Všechny výstavy, které byly v rámci SUMO zahájeny, je možné navštívit ještě během následujících 6 týdnů. Více najdete zde.

6. 9. 2020