Swing není jen pro starý!

S jazzovým a swingovým zpěvákem, hudebním producentem, moderátorem a dramaturgem Klubu Evergreen na Českém rozhlasu Dvojka - Janem Smigmatorem nejen o tom, že swing a jazz jsou zkrátka cool! A pokud si myslíte, že ne, pak si přečtěte následující rozhovor...

Proč si myslíš, že mladí lidé stále ve většině případů vnímají swing a jazz jako hudbu, co poslouchají starší ročníky?

Swing pochází z přelomu 20. a 30. let minulého století a proto je pro současnou generaci logicky hudbou minulosti. Když máš ale uši, srdce i duši dokořán a zaposloucháš se do muziky svých prarodičů, zjistíš, že to vůbec není marný. Když pak navíc tahle muzika dostane trochu současnější zvuk a na letním festivalu vedle sebe postavíš našláplý big band a kapelu hrající současný pop, nebo rock, dám ruku do ohně za to, že ta swingující parta bude mít větší úspěch, než ukňouraný popový zpěváček, nebo rozeřvaný rocker. Ať si ale každý samozřejmě poslouchá co chce. Ke swingu se časem stejně proposlouchá! (směje se Jan)

New York je pro mě ztělesněním nekonečné inspirace. To město prostě miluju. Jazzem a swingem je doslova protkáno!

Máš pocit, že v Česku je to vnímání mladými nějak odlišné od jiných států světa?

Jednoznačně ano. Zatímco třeba ve Spojených státech amerických, Velké Británii, ale třeba i v Německu, Francii, Dánsku, Holandsku a Švédsku má tuto hudbu pod kůží úplně každý bez ohledu na věk, u nás jde spíše o výsadu těch, kteří jdou proti proudu. Swing rovná se Velký americký zpěvník a ten tady zkrátka zatím nezdomácněl. Velkou zásluhu na tom mají samozřejmě i páni soudruzi a doby minulé. Někdy mám pocit, že v prosazování této muziky bojuji s větrnými mlýny, ale na druhou stranu ti, kteří o tuto hudbu stojí, za ní jdou hlava nehlava, jsou jí věrní a masu prahnoucí po středním proudu, po komerci v intenzitě svého zájmu zcela zastíní. Kvalita zkrátka vítězí nad kvantitou. Díky Bohu.

S londýnským zpěvákem Mitchem Winehousem (otcem Amy Winehouse) jsme v roce 2018 vydali album věnované Georgi Gershwinovi a absolvovali sérii koncertů v ČR, Německu, Velké Británii a Spojených státech amerických.

Jak je na tom Německo ve srovnání s Českem?

Když budeme mluvit o Německu západním (bývalém západním), tak tam nikdy swingová kontinuita přerušena nebyla. Písně Velkého amerického zpěvníku zněly z rádia, filmu i televize, nikdo je necenzuroval, nepřekládal do němčiny a tak tam nevznikla taková propast jako u nás.

V roce 2018 jsem poprvé zpíval v Americe a to rovnou v legendárním jazz klubu Green Mill v Chicagu

Jak vnímáš novodobé koncepty typu electro swing a jazzové party v DJ setech? To si myslím, že je naopak mezi mladými lidmi velmi oblíbené.

To je totiž přesně důkaz toho, že tahle muzika nikdy nezanikne. Je natolik kvalitní a inspirativní, že se k ní budou vracet i generace po nás. Electroswing o tom jednoznačně vypovídá. Na párty tě na první dobrou vytáhne na taneční parket a když je navíc člověk vnímavý a má zájem o to, z čeho tahle muzika vzešla, dojde k big bandům a swingovým zpěvákům se Sinatrou v čele. Může to pak dopadnout i tak, že ze zvědavosti nakonec zajde na koncert někoho, kdo swing hraje a zpívá dnes a už u toho zůstane. Spousta mých fanoušků ke mně přišla právě díky electroswingu.

Není to o tom, že „mládí“ si zkrátka žádá rychlé tempo a zrychlená podoba swingu a jazzu k tomu sedne?

Je to možné! Ale swing tě chytne za srdce i bez elektronického zrychlování. Jde o jeho atmosféru, kvalitní melodii, rytmus a třeba taky o to, kdo tě k němu přivede.

Americká hudební legenda – zpěvačka Marilyn Maye si mě v roce 2019 vzala pod svá umělecká křídla a stala se mojí soukromou profesorkou zpěvu. Sny se někdy stávají skutečností. (Jan Smigmator, Marilyn Maye a Kateřina Smigmator, NYC 2020)

Chtěl by sis tento „electro koncept“ jednou sám vyzkoušet? Proč, popř. s kým?

Upřímně? Ne! Kdyby ale nějaký DJ použil moji nahrávku a stal se z ní hit electro-swingových párty, tak bych se samozřejmě nebránil. O muzice, kterou zpívám, přemýšlím asi trochu staromilsky, ale kdo ví, možná právě to stojí za mým úspěchem. A kdybych si měl přeci jen vybrat někoho, s kým bych si něco takového zkusil, byl by to třeba Parov Stelar, nebo berlínský retro swingař pronikající do nejrůznějších hudebních sfér, Max Raabe.

Čím začít, když si chce mladý člověk chce pustit swing nebo jazz, aby to pro něj na začátek nebyla moc těžká „nálož“?

Swing a jazz může být totéž, ale zároveň si mohou být tyto pojmy na míle vzdálené. Jde především o provedení a následně pak o momentální rozpoložení konkrétního „konzumenta“. Nejdůležitější ale podle mě je, při jaké příležitosti se k jazzu a swingu dostanete a kdo vás do těchto hudebních zákoutí zavede. Je tam spousta proměnných. Louis Armstrong může být totální staroba, ale taky děsně cool muzika, která vás dostane tam, kde jste nikdy nebyli. Miles Davis vás může přivést k extázi, ale taky unudit k smrti, nebo vyděsit. Ale tak se vlastně dá mluvit o každé muzice.

Čas od času si zazpívám se slavným německým big bandem klavíristy Thilo Wolfa

Jak to vypadá s Tvými koncerty, máš pocit, že se publikum nějak věkově mění?

Když se dívám ze scény do publika dnes, je rozhodně mladší než třeba před deseti, patnácti lety. Je to ale možná taky tím, že sám stárnu, mladší ročníky hudebně dozrávají a taky proto, že rodiče a  prarodiče přivádějí na moje koncerty své děti a vnoučata. Moje publikum proto není ani mladé ani staré. Na koncertech se scházejí lidé napříč generacemi a to mě baví. Tahle muzika prostě spojuje.

Kdy budeme moci zajít na nějaký Tvůj koncert?

Vzhledem k tomu, že jsem díky korona krizi přišel o velké množství koncertů nejen doma ale i v zahraničí a diář tak byl po mnoha letech najednou takřka prázdný, vymysleli jsme s manželkou takový bláznivý projekt, který jsme nazvali „Jazz Piknik“. Od půlky června do začátku září otevíráme veřejnosti zahradu na naší chalupě na Vyžlovce, kde budu během léta uvádět své koncerty v nejrůznějších hudebních sestavách. Jak to bude vypadat? Západ slunce, pikniková deka, skvělá vína, něco na zub, přátelé, jazz a swing… Co více si přát?! Vždyť se stavte! Rádi vás na naší zahradě přivítáme.

Miluju big band, ale i komorní jazzové formace. S klavíristou Vladimírem Strnadem a kontrabasistou Janem Greifonerem hrajeme více než 10 let

Jaká je Tvoje aktuální oblíbená skladba?

Zatímco na všechny předchozí otázky jsem odpovědět dokázal, tak s touhle si rady nevím. Ale kdybych měl opravdu vyzdvihnout jednu, která mě provází posledními dny a týdny, bude to Moon River. Respektive její česká verze Měsíční řeka. Natáčím totiž nové album a tento léty prověřený evergreen vyšleme v červenci do světa jako singl. Touto písní navíc vzdám svůj osobní hold Karlu Gottovi…

S Karlem Gottem nás spojovala láska ke swingu, dobrému pití, smysl pro humor a zájem o konspirační teorie. Na svém novém albu mu vzdám hold písní Měsíční řeka.

Více na: smigmator.com

1. 6. 2020