The Duck: Zneklidňující dialog tradiční malby a videoinstalací

Jak lze v dnešní době chápat techniku malby? Co skrze ni současní autoři vlastně divákům předávají? A do jaké míry ještě malba dokumentuje reálný svět kolem nás? Toto jsou otázky, které vám možná přijdou na mysl, když navštívíte aktuální výstavu Michaël Borremans The Duck v Galerii Rudolfinum.

Michaël Borremans, Ďáblovy šaty III, 2011. Foto: Peter Cox, Courtesy Zeno X Gallery, Antwerp

Michaël Borremans je belgický umělec, který se věnuje malbě a videoinstalacím. Jak sám říká, v malířské tvorbě se inspiruje zejména působivou technikou barokních umělců, avšak tematicky jsou jeho díla zcela odlišná – logicky. Jeho inovativní přístup k této klasické technice i náměty s prvky psychologie mu zajistily výrazné postavení na mezinárodní scéně, čemuž pomohla také jeho fascinace filmovými a fotografickými médii, kterou do svých maleb promítá. Borremansova tvorba by se neobešla bez schopnosti imaginace – jak ze strany autora, tak ze strany pozorovatele. Dále jeho dílem prostupuje téma násilí, neklidu i duchovna, avšak mnohdy s nádechem ironie.

Michaël Borremans, Red Hand, Green Hand, 2010. Foto: Peter Cox, Courtesy Zeno X Gallery, Antwerp.

The Duck. Foto: Martin Polák.

„Obrazy Michaëla Borremanse představují statické scény, které jsou ve skutečnosti klamnou reflexí autorovy fantazie. Způsob uchopení reality má mnohé společné s obrazovým světem holandské malby 17. a 18. století. Přestože se jeho obrazové náměty často pojí s latentně přítomným násilím, vynikají neobyčejnou krásou svého provedení,” uvádí kurátor výstavy a ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma. 

Michaël Borremans, Spáč, 2007-2008. Foto: Peter Cox, Courtesy Zeno X Gallery, Antwerp.

Michaël Borremans, Barevné kužely, 2019. Foto: Lieven Herreman.

Na výstavě je kromě cca třicítky autorových děl vůbec poprvé k vidění také trojice obrazů, kterou Borremans vytvořil cíleně pro Galerii Rudolfinum v roce 2019.

Pokud chcete do jednotlivých děl co nejlépe proniknout, udělat si ucelený obrázek o Borremansově tvorbě a možná si odpovědět na některou z výše položených otázek, doporučuji komentované prohlídky. Ta nejbližší proběhne už ve čtvrtek 25.6. v 18:00, kdy vás výstavou provede její kurátor Petr Nedoma. Dozvíte se, kdo jsou lidé, které autor na svých malbách zachycuje a snad i to, proč se výstava vlastně jmenuje The Duck.

Michaël Borremans, The Skirt (2), 2005. Foto: Peter Cox, Courtesy Zeno X Gallery, Antwerp.

Michaël Borremans, Anděl, 2013. Foto: Peter Cox, Courtesy Zeno X Gallery, Antwerp.

Začátkem července (2.7. od 18:00) potom proběhne komentovaná prohlídka s Petrem Vaňousem, historikem umění, kurátorem a autorem jednoho z textů v katalogu, který k výstavě Galerie Rudolfinum vydala. Můžete se těšit na širší kontext pojetí malby v digitální době, na odkazy, které lze v Borremansově tvorbě najít i na zajímavost spojení statických a pohyblivých obrazů, se kterými pracuje.

Michaël Borremans, Oheň ze slunce, 2017. Foto: Peter Cox, Courtesy Zeno X Gallery, Antwerp.

Michaël Borremans, Amy, 2017. Foto: Peter Cox, Courtesy Zeno X Gallery, Antwerp.

Vstup na výstavu i na všechny komentované prohlídky je volný. Výstava je prodloužena do 26.7.2020.

Více informací najdete zde.

Pohled do výstavy. Foto: Martin Polák.

24. 6. 2020