Věda jako odpověď na výzvy, které jsou před námi

Nadační fond Neuron si klade za cíl zvyšovat prestiž českých vědců, zdůrazňovat celospolečenský význam jejich práce a prostřednictvím jejich úspěchů a příběhů také posilovat národní identitu a sebevědomí. Na význam vědy v současné době i na fungování nadačního fondu jsme se zeptali předsedkyně správní rady NF Neuron Moniky Vondrákové.

Jste spoluzakladatelkou NF Neuron. Co vás k myšlence jeho založení přivedlo?

Když před dvanácti lety zasáhla Česko finanční krize a začaly se snižovat dotace do vědy, především do základního výzkumu, začala jsem přemýšlet, jak vědcům pomoci. Po Praze tehdy visely plakáty s heslem „Podpořte českou vědu“ a řada kvalitních vědců zůstávala v zahraničí. Tehdy jsem pracovala pro úspěšnou českou firmu, jejíž zakladatel měl blízko k vědě a nápad podpory vědců nejen podpořil, ale zpočátku i zafinancoval. V té době to bylo docela odvážné rozhodnutí, protože lidé většinou podporují projekty, které jsou společensky orientované, zaměřené na handicapované, na nemocné děti a podobně, ale vědu moc lidí ze soukromých zdrojů nepodporuje.

Následovala tedy otázka, jak nejlépe vědce podpořit a motivovat je, aby zůstali v naší zemi nebo se do ní opět vrátili. V ten moment se mi dostal do rukou úžasný příběh architekta Hlávky, který byl jedním z našich největších mecenášů vědy. A právě on říkal, že věda a umění jsou takové dvě oblasti, které je důležité ve společnosti neustále rozvíjet a podporovat, protože právě ty posouvají hranice lidského poznání. Takže i z tohoto konceptu jsme vycházeli.

Takže stále je cílem Neuronu podporovat vědu?

Naším cílem je zvyšovat prestiž vědců v naší zemi. Je nám jasné, že posunout vědu jako takovou není úplně v našich silách, ale naopak rozvíjet moderní mecenášství ve vědě a ukazovat veřejnosti, jak důležitá je role vědců v našich životech, to v našich silách je.

Jak konkrétně k tomu tedy přistupujete?

Naše poslání naplňujeme tím, že českým vědcům udělujeme Ceny Neuron, a to ve dvou kategoriích. Jedna kategorie je pro mladé začínající vědce, abychom je utvrdili v tom, že jsou opravdu dobří, a druhá je za světový přínos vědě. Laureáty a jejich výsledky představujeme široké veřejnosti, aby občané této země byli náležitě hrdí na to, jak úspěšné světové vědce máme. Díky popularizaci jejich příběhů vzniká opravdu úžasná věc. Když jsme se ptali oceněných vědců, co pro ně Ceny Neuron znamenají, všichni se shodli, že jim to na prvním místě zvýšilo sebevědomí a ujistilo je, že dělají skvělou práci. Díky ocenění si někteří zažádali i o ERC grant, který poté získali.

Dále díky popularizaci se k nim začnou do skupiny hlásit doktorandi i ze zahraničí a jejich pracovní skupina se pak rozšiřuje. Třetí věc jsou samozřejmě osobní finance, které jsou pro vědce velmi důležité. Za deset let našeho působení jsme vědu podpořili částkou 100 milionů korun, a to vše z peněz našich mecenášů.

Prof. Nekovář přebírá Cenu Neuron 2019.

Letošní udílení cen proběhne opět na podzim. Je něco, čím je tento ročník výjimečný?

Každý rok se snažíme ukázat vědu atraktivním způsobem, jako něco živého, co má přesah a co spojuje lidi. Snažíme se ukazovat, že máme opravdu světová jména, jako jsou Wichterle, Holý, Mikolov nebo Pyšek, na která můžeme být hrdí. V letošním roce se chceme zaměřit právě na to, co říkal architekt Hlávka, že je potřeba rozvíjet vědu a umění, a právě tyto dvě oblasti chceme během předávání propojit, takové bude letošní téma. Aktuálně jsme na Ceny Neuron vyhlásili nominace, takže na ně budeme čekat a naše domácí a mezinárodní vědecká rada na základě toho potom vybere letošní laureáty.

Moderátoři Cen Neuron 2019.

Nadační fond funguje už deset let. Co se za tu dobu změnilo?

Já bych řekla, že se změnilo mnohé. Když jsme začínali, bylo vidět, že vědci ještě vůbec nebyli připraveni prezentovat svoji práci před nějakým publikem. Dnes, když předáváme Ceny, stojí před námi opravdu profesionálové, což je vlastně i určitý marketing, který musí vědci zvládat, aby prodali to, na čem bádají. Dále si myslím, že se nám za těch deset let opravdu podařilo zvýšit prestiž vědců. V době, kdy se snižovaly zmíněné dotace do základního výzkumu, bylo vidět, že ani pro investory a byznysmeny nebyl základní výzkum zajímavý, všichni chtěli hlavně ten aplikovaný.

To se už opravdu posunulo mnohem dál. Třeba právě medializací příběhů konkrétních vědců, protože tak lidé vidí, že základní výzkum je opravdu důležitý pro rozvoj společnosti. Historicky to dokazuje třeba chemik Antonín Holý, který se zabýval základním výzkumem a jeho objev antivirotik pak měl celosvětový dopad. Samozřejmě i tam bylo důležité propojení s byznysem, a to je právě věc, kterou my v Neuronu děláme, propojujeme mozky vědců a byznysmenů.  Máme velkou radost, že díky NF Neuron vznikl scénář k nejlépe hodnocené divadelní hře Elegance molekuly, kterou hraje Dejvické divadlo. Tato hra nádherně popisuje důležitost propojování základního výzkumu a byznysu. Zároveň je vidět i celospolečenský posun, jak vědce vnímá laická veřejnost. Dnes jsou vědci opravdu potřeba víc než kdy jindy, musí vyřešit problémy, které jako společnost máme. Když se podíváme na otázku koronaviru nebo globálního oteplování, odpovědí jsou vždy vědci.

Ocenění vědci na Cenách Neuron 2019.

Pro fungování nadačního fondu je stěžejní také mecenášství. Jak si podle vás v tomto ohledu stojí Česká republika?

U vědy je právě ten problém, že přispívat malými částkami moc nedává smysl. Tam to opravdu musí být o nějaké exkluzivitě, o mecenášství v pravém slova smyslu. Ne každý samozřejmě chápe hodnotu podporování vědy, někdo si třeba myslí, že by vědu měl podporovat stát. My hledáme úspěšné lidi – vizionáře, kteří to vidí stejně jako pan Hlávka, tedy opravdu si uvědomují důležitost rozvoje vědy. Má to ještě jeden zajímavý rozměr, a sice pro vědce je mnohem hodnotnější dostat Cenu od mecenáše než od nějaké organizace. Obecně se ví, že pro organizace je to většinou součást marketingu, ale to, že někdo podpoří vědce z vlastních peněz a opravdu tím tomu konkrétnímu vědci projeví uznání, tak to samozřejmě funguje jako impulz do života a velká motivace.

Prof. Friml přebírá Cenu Neuron 2019.

Jaký máte Vy sama k vědě vztah?

Já nejsem vědkyně, ale vědou jsem byla vždy velmi fascinovaná a ve své podstatě jsem překvapila i sama sebe, že ač nejsem vědkyně, tak se vybudovalo něco, co je opravdu krásné a vznešené. Zabývám se budováním značek a myslím si, že i vědci potřebují budovat svoji značku. Zpočátku jsem byla samozřejmě trochu nervózní, protože spousta profesorů má několik titulů před i za jménem a já si říkala, jak si s nimi povídat, abych je pochopila. A musím říct, že vše vysvětlují jednoduše tak, aby jejich bádání rozuměla i celá laická veřejnost.

Monika Vondráková s Ondřejem Cihlářem, moderátorem akcí NF Neuron.

Od prvního okamžiku mě Neuron a celkově komunita chytrých lidí neskutečně nabíjí, je to něco, co má přesah, velmi mě to posunulo. Líbí se mi na tom i to, že člověk trochu poodhalí, jak věda vlastně funguje. Neuron je multidisciplinární, věnuje se sedmi oborům, takže je možné vidět, jak ty obory fungují nebo jaké jsou v nich problémy. A zároveň umožňuje dívat se v rámci Neuron clubu na nějakou otázku ze sedmi různých úhlů pohledů vědy. To je také něco, co Neuron žene dopředu a všechny nás velmi obohacuje. Samozřejmě by Neuron nemohl existovat bez našich mecenášů. Těm všem patří velké poděkování, právě díky nim se podařila úžasná věc.

Neuron Founders.

Více o NF Neuron najdete zde.

#delatvicnezmusim

27. 4. 2020