Vliv korony na kávový byznys a to, co není vidět

Jaký vliv má koronakrize na globální kávový průmysl? Jak se dotkne pěstitelů kávy a jejich plantáží v různých zemích světa? Odrazí se ztráty do cen kávy a jakého charakteru? O aktuální situaci na trhu s kávou jsme se bavili s Michaelou Illíkovou, Nespresso Coffee Ambasadorkou, odbornicí a vášnivou milovnicí tohoto výjimečného nápoje, bez kterého si dnes neumíme svět představit.

Dopadá koronakrize na koncového spotřebitele kávy nebo ho to teprve čeká?

Nemyslím si, v současné době neměl běžný spotřebitel šanci jakékoli dopady pocítit. Budoucnost je samozřejmě nejistá. Například studie ICO (International Coffee Organization, Impact of covid-19 on the global coffee sector: the demand side) říká, že při poklesu HDP o jeden procentní bod ve finále způsobí pokles světové konzumace o 1,6 milionů 60 kg pytlů. S takovým poklesem spotřeby samozřejmě přijde i pokles produkce, jelikož cena kávy poslední roky výrazně klesala a řada farmářů má díky tomu problém s provozními náklady svého podnikání. Tento začarovaný kruh samozřejmě může vést k tomu, že se bude omezovat produkce, na což má výrazný vliv i měnící se klima a cena zase vzroste, ale kávy může být do budoucna výrazně méně.

Co se tedy nyní děje na světovém trhu kávy, do kterého běžný konzument nevidí?

Samozřejmě díky omezením spojeným s pandemií Covid-19 došlo k nepravidelným dodávkám kávy do Evropy, což mohlo, byť krátkodobě, omezit dostupnost některé kávy, ale to běžný konzument neměl téměř šanci pocítit. Velké firmy mají takové zdroje kávy, které jim umožní kávu dále produkovat bez omezení. Pro firmy jako je například i Nespresso bylo velmi důležité neztratit důvěru farmářů, se kterými spolupracuje a udělat vše pro to, aby od nich mohlo odebrat jejich úrodu – ta přišla právě v okamžik, kdy řada zemí byla uzavřena v rámci Covid-19 lockdownu jednotlivých ekonomik. Kromě zajištění obchodní stránky bylo také v zájmu velkých hráčů ochránit spolupracující farmáře. My jsme jim například poskytovali manuál na to, jak se během pandemie chránit, vytvořili jsme finanční intervenční fond, který pomohl farmářům v dalším fungování – financovalo se z něj například testování, potravinové balíčky. V Brazílii jsme náš manuál pro bezpečí farmářů dokonce proměnili v rozhlasový pořad, který byl vysílán v odlehlých oblastech proto, aby farmářům poskytl informace jako takové.

Jak se k tomu staví velcí hráči – odběratelé kávy – mají tendenci chránit své zákazníky tím, že se snaží negativní dopady odfiltrovat a berou náklady vyvolané krizí na svá bedra?

Cena kávy rozhodně zatím nestoupala, firmy, kterým záleží na transparentním obchodování, dokáží tyto dodatečné náklady nést na svých bedrech a je v jejich zájmu platit dobře i farmářům, se kterými spolupracují, aby jim prokázali loajalitu – zvlášť na trhu s prémiovou kávou je to nutné, jelikož jí na světě není tak mnoho, aby se dostala na všechny. Pak dobré vztahy hrají roli v rozhodování farmáře, komu svou kávu ve finále prodá.

Co tedy naopak malí pěstitelé kávy, jak jsou na tom a může být nebo již byla koronakrize pro někoho z nich likvidační?

Pro pěstitele je hlavní, aby jejich země zůstala otevřená pro obchodování, zde je přehled těch, odkud do světa proudí nejvíce kávy a jak na tom byly těsně před letošní sklizní:

• V Kolumbii měli farmáři letos velmi komplikovanou sklizeň. Nejenže jim měnící se klima nehraje zrovna do karet a díky posunutému období dešťů hrozí zkažení kávy již na stromech, ale Covid19 a restrikce ve vycházení způsobily také své. Nedostatek česačů kávy se projeví na sklizni negativně, nemohou spolu nyní žít v blízkosti farmy kvůli riziku přenosu a veřejná doprava nefunguje dobře, tj. na farmu prostě nelze dojíždět a ty velké tak nedokáží pokrýt až 50% kapacity. Velké farmy tak došly k tomu, že přeplácí volné dělníky, ale nutně to povede k tomu, že někdo zaplatit nebude moci a farma jednoduše zkrachuje.

• V Latinské Americe se mohlo v omezeném režimu pokračovat v práci na farmách, ale například v Guatemale byl na tři měsíce zaveden zákaz vycházení a tak farmáři nemohli svou úrodu dostat do přístavů, které se otevírají až nyní v druhé půlce září. V některých zemích také může dojít k poklesu sklizně, jelikož díky cestovním omezením nebude možné využít česače kávy z jiných oblastí a kávu nebude mít kdo sklidit.

• V Indonésii došlo ke sklizni a vše běží relativně standardně jen s omezeným kontaktem mezi nákupčími a farmáři, může tedy dojít například k tomu, že káva nebude očekávané kvality.

• V Indii byl vyhlášen během sklizně kompletní lockdown, ale sklidit se stihlo, káva však nemohla být odeslána rovnou do Evropy, nicméně tuto situaci se povedlo již vyřešit.

Kdo tedy podle vás přežije a kdo nikoli?

To si netroufnu hodnotit – nejspíš mohou zaniknout středně velké podniky, které budou mít přebujelé množství personálu, který nebudou schopni uživit a tak postupně omezí provoz a zavřou zcela. Malé kavárny a pražírny mají své stálé zákazníky, kteří jim zůstanou věrní a podrží je, jako to už udělali na jaře. Velké firmy mohou optimalizovat mnoho procesů a být efektivnější a balancovat svá rizika mezi jednotlivými divizemi: spotřeba v podnicích sice klesá, ale na druhé straně spotřeba v domácnostech naopak velmi vzrostla, takže celkově zatím k výraznému poklesu nedochází a velcí hráči podle mě přežijí, pokud půjde káva dostat do Evropy – ale nemalujme čerta na zeď, to je opravdu ten nejčernější scénář, na který by samozřejmě doplatili i pěstitelé.

Máte pocit, že měla koronakrize nějaký vliv na celosvětovou spotřebu pití kávy? Myslím tím, že většinou lidé ve stresu pijí víc kávy, není to tedy tak, že spotřeba díky krizi vlastně vzrostla?

Nedá se to tak jednoznačně říci, stres je totiž jen jedním z faktorů a jak již bylo uvedeno: spotřeba venku i díky vyšším nákladům a omezení vycházení byla výrazně nižší. Nás se například výrazně dotklo na jednu stranu uzavření kanceláří a gastro provozů, kde se často ještě plný provoz neobnovil a neobnoví do jara, na druhou stranu nám v prvních měsících výrazně vzrostl obchod s kávou pro domácí použití a to tak, že jsme se v prodeji dostali na očekávané množství.

Vzhledem k tomu, že bylo mnoho lidí na home office měli prostor také pro alternativní přípravu kávy, zvýšila se popularita těchto alternativních metod nebo lidé zůstali věrní rychlé bezproblémové přípravě?

Obecně se zvýšila rapidně konzumace kávy doma. Lidé nakupovali jak kávovary, tak další vybavení na přípravu kávy – napříč metodami a trhem.

Kam se nyní bude vyvíjet kávový průmysl, co lze očekávat a je vůbec prostor pro nějaké trendy?

V tuto chvíli si vůbec nedovolím odhadnout, jen se modlím za to, aby farmáři dále mohli dostat svou kávu do světa, aby se pandemie nepřesunula v plné síle i do Afriky, neboť ty nejzajímavější kávy – dle mého pohledu – pochází právě z tohoto kontinentu a pro mnoho obyvatel by nemožnost dostat kávu na světové trhy byla životu ohrožující. Nicméně, v tuto chvíli je brzy celou situaci hodnotit, je nutné počkat s vyhodnocením ještě několik dalších měsíců…

A ještě na závěr – co pro vás znamená káva a jaká je v souvislosti s ní vaše role?

Miluji kávu nejen pro její chuť a vůni, ale také proto, že ovlivňuje životy lidí na celé planetě. Je to významná komodita, která roztáčí kola světového byznysu – jako třeba ropa – a živí farmáře, kteří ji pro nás sklízí vlastníma rukama. Chci část příběhů těchto farmářů a jejich života přinést svým posluchačům a čtenářům, aby věděli, co se skrývá za jejich šálkem kávy.

25. 9. 2020