WeTravel – Opuštěná Itálie nabízí bizarní luxus

Před více než rokem ráj, dnes kontroverzní destinace, na kterou padlo stigma koronaviru. Přesto tato země čeká na své návštěvníky a nabízí soukromí, o kterém se může každému turistovi jen zdát.

Vydat se dnes do Itálie? Pro mnohé nepředstavitelné. Ne, lepší je prý zůstat sedět doma. My jsme se rozhodli jinak a vypravili se na cestu.

Verona, Benátky, Lago di Garda. Jména měst, která doposud byla synonymem La dolce vita, než byla na jaře vyměněna za smrtelnou kolébku evropské korony. I cesta na Brennerském průsmyku začíná symbolicky – celou dobu jedete z kopce dolů. Mraky se ale začnou vzdalovat, sluníčko vychází, teplota stoupá. A já vdechuji tu vůni po cypřiších.

Odpolední Verona nás přivítala opuštěná. „Kam se schovalo čtvrt milionu obyvatel?“ uvažovali jsme, při mediteránním obědě na náměstí. I přilehlá Arena di Verona, dva tisíce let starý amfiteátr, zel prázdnotou. Ty tam jsou časy, kdy si zde 30 tisíc starověkých Římanů krátilo čas krvavými gladiátorskými zápasy. Později se Arena stala popravním centrem, dnes nejznámější operní show a snad jediné místo na světě, kde je hlasitý potlesk impulsem pro opakování árie. Mávnutím proutku se odpoledne vše změnilo. Začala klidná demonstrace černochů doprovázená veselým zpěvem. Domácí vytáhli své kožichy, psíky a nejdražší kabelky a vydali se na promenádu. Nevadilo, že před každým obchodem stála dlouhá řada s rozestupy a prodavač u vchodu měřil teplotu. Mimochodem, stejně jako v každé restauraci. Všichni byli pokorní, nikdo se nepozastavoval, nerozčiloval. Chvílemi jsme měla pocit, že je vše, jak má být.

Ten pocit jsem v Benátkách neměla ani chvíli. Dříve jsme si stěžovali, že se kvůli hordám lidí nikam nedostaneme a musíme čekat. Dnes jsme byli všude, ale opravdu všude, naprosto sami. Dokonce ani holubi na San Marco Platz nepředváděli svoji divokou show. Mají i oni karanténu? V muzeu jsme byli sami, na vodě sami, v restauraci sami, v obchodě sami. Není divu. V historickém centru žije necelých 27 tisíc obyvatel. Všichni ostatní bydlí v okolí na pevnině nebo se už dávno odstěhovali. Turisté je vystěhovali. Ale dnes zde žádní turisté nejsou a vše zeje prázdnotou. Extrém přeplněnosti a extrém prázdnoty. Ani jeden fenomén však není ten správný.

Radostí byl výlet do Sirmione, lázeňského městečka na jihu Lago di Garda. Příjemné teploty, usměvaví lidé, vynikající jídlo. Projížďka loďkou byl jeden z těch zážitků, na které se nezapomíná. Kapitáni neměli co dělat, a tak se s námi vydali na cestu hned tři. Přibalili ještě prosecco a při zpěvu O sole mio s námi objížděli ostrov. A já si zpívala v duchu českou verzi. Za rok se vrátím, vrátím se zas, i kdyby korona dál dělila nás…

16. 11. 2020